Řeka Krka a vodopády

Na tyto vodopády je možné jet autem, do blízkosti Šibeniku, městečko Skradin, nebo lodí od moře proti proudu řeky. Ve Skradinu je malý přístav a od tud jedete elektrolodí na vodopády.

Vis, jeden z posledních ostrovů

VIS

Vis
Vis, Višský záliv s městečkem Vis

Ostrov ve vnějším pásu Středodalmatských ostrovů, rozloha 90,3 km2, asi 4300 obyvatel. Nemá vlastní vodu, dováží se v cisternách. Nejvyšším bodem je Hum (587 m) na jihozápadě ostrova. V červenci činí objem vodních srážek jen 40 mm a průměrná teplota je 24 st.C, což přestavuje velmi mírné a příjemné klima. Část vnitrozemí tvoří úrodné polje, zemědělsky plně využívané (vinná réva, ovoce, zelenina, olivovníky). Jsou zde školky palem ve volné přírodě - jediná pěstírna v přímoří. Hlavní význam má rybolov (zpracování ryb v Komiže).

Vis
Vis, část města Vis zvaná "Kut"

V historické době (od 6.stol.př.n.l.) osídlen Liburny, které pak vystřídali Řekové. Dionysos ze Syrakus tu založil zač. 4.stol.př.n.l. první řeckou kolonii v jadranském přímoří, která se jmenovala se Issa (na místě městečka Visu). Issa se stala samostatným svobodným městem (polis) a zakládala své další kolonie Tragurion(Trogir), Epetion (Stobreč) a další. Před koncem letopočtu ji však ovládli Římané, byla pak zničena při stěhování národů. Znovuosídlen Chorvaty Vis pak sdílel osudy ostatních chorvatských osad.

Komiža
Vis, městečko Komiža

Za napolenských válek tu měli svůj opěrný bod Angličané - z jejich pěti pevností zůstaly dnes jen zříceniny. Po napoleonských válkách připadl Vis Rakousku (1818), pak byl na dva roky zabrán Italy.

Při severním pobřeží ostrova došlo v italsko-rakouské válce r. 1866 k velké námořní bitvě (jedné z největších námořních bitev 19.stol.), z níž vyšlo vítězně rakouské loďstvo pod velením admirála Tegetthoffa. Italové pak za své okupace po 1.světové válce odstranili rakouský pomník na paměť vítězství nad italskou flotilou.

Vis
Vis, pláž u České vily ve Visu

Ostrov Vis patřil ke Království SHS teprve od r. 1920. Na podzim 1943 se stal hlavní základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva. Od černa 1944 zde až do osvobození Bělehradu bylo sídlo hlavního štábu národně- osvobozeneckých sil (tzv. Titova jeskyně - Titova špilja).

Vis
Vis, zátoka Stiniva

Za Titovy Jugoslávie byl ostrov po dlouhá léta z vojenských důvodů nepřístupný zahraničním turistům. Na jih od Komiže byla vojenská základna Stupišče (nyní opuštěná). Teprve od r. 1989 byl opět zpřístupněn cizincům a otevřen turistickému ruchu.

Obce Vis a Komiža mají starou turistickou tradici.

Ostrov Vis má trajektové spojení se Splitem, a to z přístavu městaVisu.

Jižní pobřeží ostrova je tvořeno mnoha malými krásnými zátokami. Proslulá je zejména úzká, mezi skalami uzavřená zátoka Stiniva s malou oblázkovou pláží v jejím závěru (pod státní ochranou). Z dalších jsou to: Ploče, Vela Travna, Mala Travna, Taleška mala, Taleška vela, Srebrena a další.

Z výletů jsou velmi oblíbené okružní plavby po okolních ostrovech, často s piknikem. Většinou se navštěvuje i Modrá jeskyně na Biševunebo Zelená jeskyně na ostrůvku Ravnik.

ostrov Murter

Na Murter je cesta možná autem přes most. Klidné městečko a dvě mariny.