Vrbnik - staré město na skalnatém útesu

Vrbnik, městečko na ostrově, splěť malých a úzkých uliček, z nichž nejužší má 47cm.

Cres - Beli - záchranná stanice supů bělohlavých

Eko-centar Caput Insulae-Beli. Cres a záchraná stanice - trajektem se z přístavu VALBISKA na ostrově Krk dostanete na vedlejší ostrov Cres. Zde je v městečku Beli záchraná stanice supů a dále je pak hnízdiště.

Supí nemocnice

Holá bílá hlava vystrčená z hnědého kabátu peří působí bojovně. I když její nositel je spíš ve zkroušené náladě. Chvíli si zvědavě prohlíží turisty zpoza klece, ale za chvíli už se stará o své polámané křídlo. Tady v Beli se o něj stará místní ekocentrum Eko-centar Caput Insulae-Beli. Až se vyléčí, bude moct zpátky do volné přírody. S největší atrakcí Cresu se můžete seznámit na severu ostrova. Opeřenec, o němž je řeč, se jmenuje sup bělohlavý (Gyps fulvus). A právě na Cresu se tito obří dravci - kteří jsou v Evropě na pokraji vyhynutí a patří k nejpřísněji chráněným ptákům - dodnes vyskytují. Jako na jednom z mála míst starého kontinentu. Jejich zdejší hnízdiště jsou unikátní. Protože na rozdíl od ostatních lokalit po světě tady supové hnízdí přímo ve strmých útesech nad mořem. Místy třeba jen deset metrů nad modrou hladinou. To je vlastně ale i jeden z důvodů, proč supí "záchranná stanice“ v Beli funguje. Často se totiž přihodí, že malý sup vypadne z hnízda přímo do moře. A protože neumí plavat, utopí se. Supí záchranáři se ovšem snaží vody a břehy bedlivě monitorovat. A tak místo utopení na mnohé supíky čeká ozdravný pobyt v Beli. Pro turisty se pak nabízí jedinečná šance pohlédnout velikánům nebe zpříma do očí. Zároveň od svého vzniku v roce 1993 se centrum stará o vzdělávání a šíření informací o nejcennějších obyvatelích Cresu. Při stanici funguje i malé muzeum. A pokud byste supům propadli, můžete se sem na léto vydat jako dobrovolníci.

Na Cresu byly pro supy zřízeny dvě rezervace: Podokladi (uprostřed ostrova) a Kruna (na severu). Hnízdí zde asi 70 párů. Přístup do oblasti hnízdišť je striktně omezen. Ti, kdo by měli neodolatelnou touhu spatřit dravce přímo v přírodě, se mohou dohodnout v ekocentru na výpravě s průvodcem. Sup vlastně žádný pořádný dravec ani není. Na živá zvířata totiž zásadně nikdy neútočí. Živí se jen mršinami. Jak ale ubývá klasického pastevectví, přichází o přirozenou potravu i tento mrchožrout. A tak ekocentrum založilo dokonce několik supích "restaurací“ - míst, kam se ptákům připraví mrtvá zvířata. Sup bělohlavý patří vůbec k největším ptákům světa. Může vážit až 15 kg, a rozpětí křídel dosahuje dokonce neuvěřitelných 2,80 metru. Dožít se může i 55 let, to ale spíš v zajetí. V přírodě - pokud přežije prvních kritických pět let - to bývá mezi 20 až 30 lety. Sup dokáže letět až rychlostí 160 km/h, nejčastěji ale plachtí zhruba 40 až 75 km/h a vyhlíží něco k snědku.


Cres - ostrov a město

CRES

Lubenice
Cres, starobylá vesnice Lubenice

Ostrov Cres leží ve vnějšího pásu Kvarnerských ostrovů, v jeho severozápadní části. Celková rozloha ostrova je 405,78 km2 a spolu s ostrovem Krkem je největším jadranským ostrovem (viz aktualita: Který jadranský ostrov je největší?). Má výrazně protáhlý tvar, od mysu Jablanac (Glavina) na severu až po mys Suha na jihu měří 66 km, široký je 2 - 13 km. Svoji délkou se na Jadranu řadí na druhé místo za ostrovem Hvar. Pobřeží není moc členité, až na lokalitu Punta Križa. Pár ostrůvků leží pouze u jihozápadního pobřeží (Zeća, Zaglav, Galiola, Visoki).

Sever ostrova Cres je hornatý, leží zde také nejvyšší vrchol ostrova, Gorice (648 m). Severovýchod je vystaven působení silného větru z pevniny - bóře, pobřeží je tu pusté, nehostinné a téměř neobydlené. Chráněný severozápad je vlhčí, pokrytý bukovými, dubovými a habrovými lesy. V jižní části, kde se lesy až na malé výjimky nezachovaly, jsou rozsáhlé pastviny. V poslední desetiletích se zde s úspěchem provádí zalesňování na některých menších lokalitách, např. východně od Vranského jezera byly s úspěchem vysázeny borové lesy. Úrodná je pouze střední část ostrova kolem městečka Cres.

Vranské jezero
Vranské jezero

Cres nemá žádné povrchové vodní toky. Celý ostrov spolu ze sousedním Lošinjem je zásobován pitnou vodou z rozlehlého Vranského jezera (Vransko jezero). Toto přísně chráněné sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 je pozoruhodným přírodním fenoménem: jeho hladina je 13 m nad mořem (kryptodeprese) a dno v hloubce 68 m pod hladinou moře. Předpokládá se, že je převážně zásobeno vodou z podzemních sladkovodních pramenů z pevniny s tím, že je doplňováno i srážkami a z místních podzemních zdrojů. Voda je velmi čistá, vynikající kvality. Zásoby vody v jezeře jsou obrovské, asi 200 mil. m3 vody. Žijí zde i sladkovodní ryby.

Cres
Cres, sup bělohlavý

Na Cresu jsou dvě ornitologické rezervace ze tří v celé oblasti Kvarneru (ta třetí je na ostrově Prvić), které byly zřízeny k ochraně a zachování hnízdišť vzácného ptáka, supa bělohlavého (Gyps fulvus). Jedna rezervace je"Podokladi" na lokalitě Orlec - Koromačno (Orlec leží 11 km jižně od městečka Cresu), druhá je rezervace "Kruna" na lokalitě Beli - Merag. V Beli je též jedinečné ekocentrum, kde žijí autochtonní druhy fauny, je tu i útulek pro zraněné ptáky. Pro návštěvníky jsou velmi zajímavé a podnětné místní upravené ekostezky (ekostaze).

Moře kolem lošinjsko-creského souostroví bylo dne 6. srpna 2006 vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře se zaměřením na intenzivní ochranu zdejší kolonie delfínů skákavých (Tursiops truncatus), chorvatskydobri dupini (viz aktualita: První rezervace delfínů ve Středozemním moři a tematický článek: Delfíni v Jadranu a projekty na jejich ochranu).

Cres
Cres, město Cres

Nejstarší nálezy v jeskyních na ostrově se datují z neolitu. Původními obyvateli ostrova byli ilyrští Liburnové, pozůstatky opevněných ilyrských - liburnských sídel (tzv. gradin), se dochovaly na návrších na několika místech ostrova. Později se zde usazovali Řekové a pak Římané, založili zde osady Crepsa(Cres) a Apsoros (Osor). Slované osídlovali Cres od raného středověku. Hlavní rozkvět zažil ostrov v 15. stol. za Benátčanů (Benátčané zde byli pány až do r.1797), pak následovala etapa rakousko-uherské nadvlády. Po l. světové válce byl ostrov připojen k Itálii, po r. 1945 k Jugoslávii.

Osor
Cres, městečko Osor

Cres původně tvořil s ostrovem Lošinj jeden velký ostrov s názvem Apsyrtides. Byl to největší ostrov na Jadranu. Již ve starověku vybudovali řečtí nebo římští osadníci v nejužším místě ostrova, u města Osoru, úzký průplav, aby zkrátili plavbu svým lodím. Tak se oddělil Cres od Lošinje. V současné době oba ostrovy spojuje po většinu dne otočný most. Aby mohly Osorským průplavem (Osorski tjesnac) proplouvat lodě, otáčí se most na krátkou dobu vždy ráno a večer (viz Jachting - mosty).

Osor
Cres, most přes Osorský průplav

Obyvatelstvo se věnuje zemědělství (vinná réva, olivovníky), chovu ovcí (podrobněji tematický článek:Jehněčí maso - velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů), stavbě lodí, rybolovu a zpracování ryb. Administrativním střediskem je největší město na ostrově, Cres. Nejvíce obcí leží v západní části ostrova. Vnitrozemí je velmi řídce osídleno. Hlavní obce na ostrově jsou: Porozina, Osor a Punta Križa. Městečko Cres a Martinšćica jsou vlastně jediná skutečná letoviska s možností ubytování v hotelu, ostatní místa na ostrově jsou příjemné malé osady pro jednoduchý odpočinek s dobrými možnostmi ubytování v soukromí. Cres má největší koncentraci kempů na celém chorvatském pobřeží (některé z nich jsou neregistrované, maličké), kapacita v kempech je značně vyšší než ve všech hotelových zařízeních na ostrově.

Martinšćica
Martinšćica, kemp Slatine

Hlavní ostrovní komunikace vede ostrovem od severu směrem na jih, od Poroziny přes Cres až do Osoru (zde pak navazuje místní komunikace na jih, do oblasti Punta Križa). Z Osoru lze pokračovat přes most na ostrov Lošinj.

Cres má dobré trajektové spojení, a to buď s pevninou linkou z Brestove (30 km jižně od Opatije) do Poroziny, nebo s ostrovem Krk linkou z Valbisek (na jihozápadě Krku) do Meragu (Krk je spojen s pevninou Krckým mostem).

Rab - blízký ostrov s výletem na Goli otok

Lodní výlety s půjčenou lodí nebo s turistickou lodí , kde jsou odjezdy většinou z Bašky nebo přímo z Malinské jsou zajímavé.

Ostrov Goli

Goli Otok

Nevelký ostrov v blízkosti pevniny (mezi obcí Sveti Juraj a Starigrad na pevnině) v jižní části Chorvatského přímoří mezi ostrovem Rábem a pevninou. Na východní straně přivrácené k pevnině je úplně holý a pustý, takže jeho název Goli otok = Pustý ostrov plně vystihuje jeho ráz. Nepatrné osídlení je jen na odvrácené západní straně.


Goli otok

Již od prvních let komunistického režimu v Jugoslávii byl na tomto ostrově zřízen velmi tvrdý a obávaný koncentrační tábor pro odpůrce komunismu a pro Titovy osobní nepřátele, především pak po roztržce se Sovětským svazem v r. 1948 pro Stalinovy stoupence. Byli tu vězněni i ti, kdo se s režimem i s Titem osobně rozešli. Některá zařízení tábora se za největšího počtu vězněných rozrostla i na sousední ostrov Grgur, který je podobného rázu jako Goli otok. Na Goli otok i na Grgur se pořádají lodní výlety (zařízení tábora na Grguru je částečně zachováno).

Na ostrov jsou pořádány celodenní výlety z Malinské a Bašky. Výlet je spojen s obědem na ostrově Rab a koupáním na Rajské pláži na ostrově Rab.

Mali Lošinj

Mali Lošinj
Mali Lošinj

Mali Lošinj je největší město na ostrově Lošinj, jeho správní centrum, přístav a významné letovisko, má 6 600 obyvatel. Leží ve velkém, dobře chráněném zálivu Mali Lošinj. Kromě zemědělství a cestovního ruchu se obyvatelstvo zabývá rybolovem a stavbou lodí.

Má velmi příjemné podnebí, hojnost vegetace, zvláště lesů. Pro tyto příznivé podmínky byl jakoby předurčen stát se již koncem 19. stol. jedním z nejoblíbenějších klimatických lázeňských středisek na východním Jadranu. V té době si tu stavěli své vily příslušníci nejvyšší rakouské aristokracie, měl tu vilu (dnešní vila Karolina na Čikatu) i rakouský císař František Josef I. Stavělo se většinou v historizujících slozích. Pro rozvoj Malého Lošinje jako letoviska mělo velký význam založení Spolku pro zkrášlení a zalesnění M. Lošinje v roce 1886, který se především zasloužil o dnešní krásné lesy v zátokách Čikata Sunčana uvala (viz článek: Mali Lošinj – město na "ostrově vitality" slaví 125 let své zdravotní turistiky).

I dnes se sem jezdí na zimní i letní ozdravné pobyty, vhodné zejména pro alergiky, astmatiky a při poruchách imunity.

V místě je rušný a oblíbený přístav pro jachty - marina Mali Lošinj.

Aktualita: Digitální panoramatické fotografie na stránkách ostrova Lošinje

Mali Lošinj
Mali Lošinj


Památky

Stará část města je rozložena amfiteatrálně v závěru rozlehlého zálivu. Většina starých staveb města je v barokním a klasicistním slohu (z 18. a hlavně z první poloviny 19.stol.). Pocházejí z období prudkého hospodářského rozvoje města v souvislosti s mořeplavbou, rejdařstvím a stavbou lodí. Pozoruhodné jsou zejména tzv. kapitánské domy a domy bohatých rejdařů uprostřed krásných zahrad (ve 2.pol. 19.stol. vlastnili zdejší rejdaři na 130 lodí pro zaoceánské plavby).

Mali Lošinj
Mali Lošinj, kostel sv. Martina ve stejnojmenné zátoce

Z několika kostelů je nejpozoruhodnější kostel sv. Martina (Sveti Martin) ze 2.pol. 15.stol., dnes hřbitovní. Na nejvyšším bodě ostrova se zčásti dochovala benátská pevnost z konce 15.stol.

V roce 1996 došlo v moři u ostrovní skupiny Vele Orulje (východně od jižního cípu ostrova Lošinj) k mimořádnému archeologickému objevu: v hloubce 45 metrů byla nalezena antická bronzovou sochu Apoxyomena, řeckého atleta. Poté, co prošla náročnou restaurací, bylo rozhodnuto, že bude vystavena v blízkosti svého nálezu - v městě Mali Lošinj, a to paláci Kvarner na nábřeží, ve kterém bude zřízeno speciální muzeum pro tento vzácný nález (více informací najdete v tematickém článku: Archeologický nález světového významu - chorvatský Apoxyomenos).



Koupání

Nejnavštěvovanější koupaliště je v zátoce Čikat u stejnojmenného poloostrova (15 min chůze západně od centra města). Vlastní pláž je z drobnějších oblázků nebo z hrubého písku, na okrajích a podél pobřeží jsou vybudována betonová plata s umělými vstupy do vody. Má pozvolný vstup do moře, takže je vhodná i pro děti. Pobřeží lemuje hustý borový les, který je součástí chráněného lesního komplexu Čikat. Čikat je velmi dobře vybaven (občerstvení, plážové bary, restaurace, sportoviště, půjčovny).

Mali Lošinj
Mali Lošinj, pláž Sunčana uvala

Nedaleko Čikatu, u hotelů Aurora a Vespera (20 min. chůze jihozápadně od centra M. Lošinje) se nacházejí oblázkové pláže Veli Žal, Sunčana uvala a Borik, opět velmi dobře vybavené. V blízkosti je též naturistická pláž.

Z pláží je nejpěknější oblázková pláž Poljana ve stejnojmenném kempu (3 km severozápadně od centra), ostatní jsou vesměs skalnaté (Kadin, Zagazinje, Bojčić, Sv. Martin, Valdarke). Pěkné koupání má i zátoka Artatore (7 km severozápadně).

Mali Lošinj
Mali Lošinj, koupání v zátoce Sv. Martin

Z pláží v letovisku Mali Lošinj byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou (viz aktualita: Ocenění pro pláže a jachtařské přístavy - mariny "Modré vlajky 2014") tyto pláže: pláž Veli žal-Sunčana uvala a pláž kempu Poljana.



Sport

Mali Lošinj má velmi dobré podmínky především pro vodní sporty. Je zde známá škola potápění. Pod vedením instruktorů jsou pořádány tzv. podmořské výlety na nejkrásnější místa podmořské fauny a flóry nebo i k vrakům potopených lodí. Je tu jachtařská škola.

Mali Lošinj
Mali Lošinj, zátoka Artatore láká jachtaře

K popularitě podmořského rybolovu neobyčejně přispívá velmi oblíbená, v zimě na přelomu roku za hojné mezinárodní účasti pořádaná soutěž Novoroční pohár měst (Novogodišnji kup gradova), nejmasovější soutěž nadšenců tohoto sportu na světě. K této soutěži bývá připojen Pohár zemí (Kup zemalja), který je obvykle současně finálem Poháru Evropy (Kup Evrope). Závod trvá 4 až 6 hodin po dva dny za sebou. Závodníci nesmí používat dýchací přístroje, potápějí podle své trénovanosti do hloubky 20 až 30 metrů a vyhledávají ve vyhrazené lokalitě ryby, které loví harpunou v souladu s propozicemi soutěže, obvykle od 300 g do 30 kg, přičemž každý gram se hodnotí jedním bodem. Soutěží jednak jednotlivci, jednak tříčlenná družstva.

Častým sportem je windsurfing (škola), jachting (tematický článek: Návrh dvou tras pro jachting v oblasti Kvarnerských ostrovů), dále jízda na koni, tenis (je tu i tenisová škola pro děti), stolní tenis, minigolf, fotbal. Jsou tu zřízeny stezky pro jogging a cyklostezky (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru).

V místě jsou půjčovny sportovních potřeb, člunů či jachet.

Velké sportovní akce: Lošinská regata (Lošinjska regata) na červen-červenec, mezinárodní tenisový turnaj Lošinská riviéra (Lošinjska rivijera).



Kultura a zábava

Kromě běžných diskoték, různých společenských her a soutěží se tu po celý červenec a srpen v rámci Lošinjského kulturního léta (Lošinjsko kulturno ljeto) konají koncerty, výstavy, divadelní představení, vystoupení folklorních skupin, včetně koncertů dalmatských pěveckých souborů - tzv. klap, tanečních skupin, koncerty dechových orchestrů s průvodem mažoretek aj. V sezóně má vždy úspěch koncert pro jachtaře na ostrůvku Kaludarac (Uvala Engleza), kterému naslouchají stovky lidí přímo ze svých plavidel. Oblíbené jsou lidové slavnosti zvané Rybářské noci (Ribarske noći) v červenci a srpnu. Lidové slavnosti u příležitosti mariánského svátku se konají vždy 15.8.

Mali Lošinj
Mali Lošinj, rušné nábřeží

Zajímavá je návštěva "Voňavé ostrovní zahrady" (Miomirisni otočki vrt) na okraji městečka. Je to nová, moderně pojatá zahrada (3 500 m2), seznamující s rostlinami, typickými pro ostrovy Lošinj a Cres. Jde převážně o léčivé rostliny. Zajímavé je i architektonické řešení: suché zídky, terasy, chodníky. V malém obhcodě si lze koupit suvenýry, např. oleje, esence, rukodělné výrobky ze suchých rostlin, voňavé nápoje apod.

Aktualita: Zajímavý projekt „Příjemné vůně a chutě ostrova Lošinje“

Mali Lošinj
Mali Lošinj, krásně upravené náměstí


Ubytování

Hotely jsou soustředěny kolem zátoky Čikat (vzdálené od centra 2 km) a zátoky Veli Žal - Sunčana uvala (vzdálené od centra 3 km). Velká je i nabídka ubytování v soukromí. Kemp Poljana je vzdálen 3 km severně. V místě je jachtařský přístav marina.

Mali Lošinj
Mali Lošinj, hotely Vespera a Aurora

Veli Lošinj

Veli Lošinj
Veli Lošin

Městečko s přístavem, v jihovýchodní části ostrovaLošinj, 1 000 obyvatel, oblíbené menší letovisko, klimatické a léčebné lázně se starou tradicí, 4 km od městečka Mali Lošinj. Přestože se nazývá "Veli" (velký), je značně menší než Mali Lošinj. Veli Lošinj byl již koncem 19. stol. prohlášen klimatickým lázeňským místem.

Veli Lošinj vyniká mírným podnebím, vysokým počtem hodin slunečního svitu, bohatou středomořskou vegetací. Jeho poloha v mírné, zalesněné pahorkatině, jakož i rázovitá architektura s četnými parky a zahradami působí velmi malebným dojmem. Městečko je vyhledáváno pro zdejší klid.

Aktualita: Digitální panoramatické fotografie na stránkách ostrova Lošinje

Habsburský arcivévoda Karel Štěpán si tu dal postavit v r. 1866 honosnou vilu a nazval ji Seewarte(Mořská stráž). Současně založil krásný park, v němž soustředil více než 200 různých cizokrajných rostlin. Tuto Karlovu iniciativu začali napodobovat i někteří zde usedlí bohatí obchodníci a námořní kapitáni a přiváželi si ze svých cest vzácné rostliny, které pak přispěly k půvabnému vzhledu městečka. Karlova vila je dnes sanotoriem pro nemoci dýchacích cest (Lječilište Veli Lošinj).

Veli Lošinj
Veli Lošinj

Veli Lošinj je sídlem chorvatské nevládní organizace Modrý svět - Ústav pro výzkum a ochranu moře (Plavi svijet - Institut za istraživanje i zaštitu mora), založené v r. 1999, která si vytkla za cíl šířit informace a povědomí o zdejším životním prostředí, jakož i o jeho ekosystémech. Je zaměřena především na projekty týkající se populace delfínů v této lokalitě (viz tematický článek: Delfíni v Jadranu a projekty na jejich ochranu). Její iniciativou je i zdejší Lošinjské vzdělávací středisko o moři (Lošinjski edukacijski centar o moru), které je otevřeno každý den od 10 do 14 hod. (Veli Lošinj, Kaštel 24). Každoročně začátkem srpna se tu koná zábavně-vzdělávací akce "Den delfínů" (Dan dupina). Informace: www.plavi-svijet.org.



Historie a památky

Veli Lošinj
Veli Lošinj

Osídlení je staré, sahá do raného středověku. Nejstarší dochovanou stavbou je románský kostel sv. Mikuláše (Sveti Nikola). Masivní strážní věžKula (též Uskok-kula), postavená na obranu proti pirátským nájezdům uskoků ze Senje, pochází ze 15. stol. Po provedené obnově je v ní umístěna stálá expozice věnovaná staré námořní tradici Velkého Lošinje, součást Lošinjského muzea. V barokním farním kostele sv. Antonína (Sveti Antun Opat) jsou obrazy italských umělců, např. B. Vivariniho a bohatý inventář.

Celkově má městečko Veli Lošinj převážně barokní a klasicistní ráz. Honosné vily si tu postavili lošinjští kapitáni a majitelé lodí. V 19. stol. je následovala rakouská šlechta, mezi jinými i výše zmíněný arcivévoda Karel Štěpán.



Sport

Veli Lošinj má velmi dobré podmínky především pro vodní sporty - mořský rybolov, jachting (tematický článek: Návrh dvou tras pro jachting v oblasti Kvarnerských ostrovů), potápění, vodní lyže. U hotelu Punta jsou tenisové kurty. Do okolí vedou cyklistické a pěší stezky (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru). Více možnosti má Mali Lošinj.

Veli Lošinj
Veli Lošinj, bazény hotelu Punta


Zábava a kultura

Na nábřeží a v uličkách města lze navštívit řadu příjemných kaváren a restaurací, které jsou zaměřeny především na rybí speciality. Širší zábavní možnosti poskytuje nedaleké město Mali Lošinj.

Veli Lošinj
Veli Lošinj, nábřeží v přístavu


Ubytování

Hotely, apartmány, soukromé ubytování. Je zde i hostel - mládežnický hotel

Veli Lošinj
Veli Lošinj, hotel Punta




Výlety

  • Mali Lošinj - již přes 100 let patří pěší promenáda k nejoblíbenějším na Jadranu, 4 km
  • Rovenska - rybářský přístav v sousední stejnojmenné zátoce (Revenska luka) východním směrem, který kdysi sloužil jako obchodní přístav pro plachetnice Velkého Lošinje.
  • asi 45 minut chůze je vzdálen vyhlídkový vrch Kalvarija (234 m)
  • hodinová vycházka příjemnou cestou ke kapli Sveti Ivan (nenáročný výstup, krásné výhledy na jižní část ostrova Lošinj) a kolem zátoky Krivica, případně i Balvanida (krásné koupání) zpět
  • výstup (o něco fyzicky náročnější než předcházející) na nejvyšší kopec v jižní části ostrova Lošinj, na Grgošćak (243 m) s pěkným výhledem na jih ostrova a přilehlé ostrůvky
  • výlet člunem na nedaleké ostrůvky Male a Vele Orjule či Ilovik - všechny jihovýchodním směrem
  • často navštěvovány jsou také vzdálenější a odlehlejší ostrůvky Palacol a Oruda (severovýchodním směrem) s pěkným koupáním. Na Palacolu jsou pozůstatky byzantské pevnosti na ochranu Osoru ze 6.stol.
Veli Lošinj
Veli Lošinj, mys Punta Leva u vjezdu do zátoky